Příběhy a příklady ze života

Za dobu mé praxe jsem měla několik těchto příkladů. Například vyrovnání se smrtí přítelkyně, manžela, partnera nebo smrtí rodičů. 

Vždy se zpracovává to, co smrti předcházelo. V mých příkladech to byly poslední okamžiky v nemocnici, zavolaná záchranka, která již neměla šanci a její výroky, probuzení se a zjištění, že manžel v posteli vedle už nedýchá.

Dále se odstraňují pocity viny, že jsme my nebo ostatní dotyčného nezachránili. Také pocity lítosti, bezmoci a zoufalství. To, jak moc nám chybí, jak je už nikdy neobejmeme, neuvidí naše děti. Už jim nikdy nic neřekneme.

Když si vybavíme zemřelého, vybavují se už jen ty hezké chvíle a vzpomínáme na něj s úsměvem. Víme, že je stále v našich srdcích. Cítíme se neutrálně  nebo příjemně.

Někdy je potřeba více terapií pro úplné vyčištění všech emocí a traumat s tím spojených.