Dnešní den na festivalu Miluj svůj život jsem si opravdu užila. Již včera jsem se šla podívat, kde mám svoje místo, kde budu dělat terapie a energetické masáže. Měla jsem místo hned vedle mé kamarádky a hned jsem si ho energeticky upravila:-). Jaké bylo moje překvapení, když se k němu dneska ráno přijdu před začátkem festivalu a místo mého jméno tam je jiné. Tak jsem začala hledat, kde je moje nové místo. Bylo na konci hlavní chodby. Paní, která měla zasedací pořádek na starosti mi dala vybrat, ať si řeknu, kde chci být. Přemýšlela jsem, jestli mám být na novém místě, ale pak jsem se rozhodla pro své původní místo. A byla jsem za něj ráda, protože je v jiné místnosti, kde neproudí tolik lidí a mám tam hezky klid na terapie.
Připravila jsem si letáky, vizitky a vytištěný ebook a přišla mě navštívit milá paní, s kterou se známe z minulé Ezotery, kde jsme byli společně před 2 lety a měli stolky vedle sebe. Jaká byla náhoda, že kdybych vzala nové místo, byli bychom zase hned u sebe:-). To jsem se musela smát. Hezky jsme si popovídali a vzájemně si vyložili karty. Vyšlo mi, že mi chybí odvaha. Cítila jsem, že v sobě řeším strach, který jsem měla z přednášky. Řešila jsem v sobě, co na přednášce řeknu a jak na lidi budu působit.
Potěšilo mě, že jsem potkala další milou paní, která ke mně přišla na minulé Ezoteře. A také moje kamarádka Zuzka, která mě přišla podpořit před a na přednášce. Hezky mi kvantovala celou přednášku a já jsem si ji opravdu hezky užila bez nervozity, zakoktání a stresu. Kéž by každá přednáška byla taky taková:-). Vtipné bylo, když se mi lidé ptali, jestli jsem na přednášku nějak trénovala. Netrénovala. Jen jsem si den předtím napsala vše, co bych chtěla říct a důležitého předat. Poznámky jsem si dělala i předtím.
Řekla jsem všechno, co mě v té chvíli napadlo a také to, co jsem chtěla říct. Byla jsem mile překvapena, že kromě prožitku příchodu na svět a uvědomění si, jak se cítím v nepříjemných a příjemných vzpomínkách, jsem měla i praktickou ukázku terapie. Pán chtěl vidět, jak to funguje a odvážil se jít před všechny. Tleskám za odvahu. Je krásné, že změnil svou vzpomínku a viděl ji s nadhledem. A to v ní měl předtím hodně silné emoce.
Potěšila mě další skvělá kamarádka Lucka, která na mě čekala po přednášce u mého stolečku a ještě mi přinesla dáreček krásné svíčky. Byl takový fofr, že jsme se nestihli ani spolu vyfotit a to je moje skvělá fotografka a přinesla si foťák. Ale alespoň jsme si stihli hezky popovídat a dát společně obídek.
Paní, co se ke mně objednala, si dala také oběd a pak už jsem se od svého stolku nehnula. Dělala jsem terapie. Potěšila mě také návštěva známé, kterou jsem si nakonec dokázala zařadit, odkud ji znám. Viděli jsme se jen jednou na kurzu kvantové terapie. Vážím si důvěry, s kterou mi vyprávěla, co všechno zažila. Potěšilo mě, že i jedna „cizí“ paní se se mnou chtěla vyfotit.
I když jsem dneska viděla spoustu lidí poprvé, mám pocit, že už je znám dlouho. Je krásné slyšet, že už třeba chtěli jít domů, ale něco je ke mně táhlo. A jak jsou rádi, že mě poznali. A také, jak se jim líbila přednáška. To jsou věci, které mě vždycky potěší. A samozřejmě výsledky terapií.
Možná Vás zajímá, co lidé, kteří ke mně jdou, řeší. Nejvíce sebelásku. Nepřipadají si dost krásní, i když jsou úplně nádherní. Měníme společně jejich pocit, že nejsou dostatečně chváleni, dobří. Uvědomují si, že můžou mít své hranice, nenechat se vydírat a manipulovat. Také mění své podvědomé vzorce, aby nedopadli jako tchýně, kterou viděli trpět a umírat. A pocit zahlenění a špatné průdušky.
Těším se, co budeme řešit zítra. Nebo kdo si přijde popovídat.
Moc ráda Vás všechny uvidím na festivalu Miluj svůj život, Kupeckého 576, modrá škola Praha 4 – Háje.
S láskou
Jana