Když jsem v souladu sama se sebou, tak se mi dějí krásné náhody, kterým říkám zázraky všedních dnů. Můžou mít mnoho podob. Napsala jsem, jaké zázraky se mi v posledních pár dnech děly.  Ještě teď, když si na ně vzpomenu, tak se mi chce smát.

Ještě chci upozornit na to, že to neznamená, že se mi neděje nikdy nic špatného. Ale už asi znáte, že čemu věnujeme pozornost, to se nám také více děje a zhmotňuje. A proto stojí za to soustředit se na ty hezké věci. A udržet se co nejvíce naladěni sami na sebe.

Šla jsem s kamarádkou do restaurace na oběd. Ptala se mě, na co mám chuť a co bych si dala. Řekla jsem, že koprovku nebo rybu. A hádejte, co bylo na jídelním lístku? Koprovka a ryba:-). Nejvtipnější bylo, že to byly jediná dvě jídla v poledním menu. Takže opravdu moc vtipné. Vesmír má smysl pro humor. Vybrala jsem si koprovku:-).

Když jsme odcházeli, akorát jel autobus, který bychom stihli, ale kamarádce se nechtělo běžet. Naštěstí jel hned další autobus a to byla neděle a autobusy „mají“ jezdit špatně.

Zázraky s autobusy

Co se týká příhod s autobusy, tak se mi dějí další zázraky. Zrovna dneska, když jsem jela domů, jsem se podívala na jízdní řád. Autobus měl jet jen jeden za hodinu v 17:59. Uvědomila jsem si, že se mi opravdu nechce čekat půl hodiny na autobus. Přemýšlela jsem, co bych mohla vymyslet.

Najednou jsem před sebou viděla autobus 333, který jsem potřebovala. Doběhla jsem ho a frčela. Nechápala jsem, jak může jet, když má jet jen jeden za hodinu. A zpětně jsem zjistila, že opravdu měl jet, ale jen z této zastávky, kterou jsem doběhla. Tak to by mě tedy opravdu nenapadlo, protože jsem byla na místě, které neznám.

Nebo jsem si našla v jízdním řádu v telefonu po cestě domů, že má jet autobus v 18:15. Přijdu na zastávku v 18:05, kouknu na jízdní řád na zastávce a vidím, že má jet v 18:08, což naštěstí také jel. Takže jsem zase nemusela čekat:-).

Zázraky s lidmi

Také kolem sebe potkávám více milých lidí. Opravdu mě potěšil řidič autobusu, když jsem jela do Ikemu. Autobus měl jet ve 12:16, což jsem si zase našla v telefonu. Na zastávku jsem přišla dřív a viděla jsem tam už autobus. Raději jsem se řidiče zeptala, jestli jede na Ikem. Řekl, že jo, ale že nejdřív ještě jede přes Milíčov. To mi nevadilo a rovnou jsem nastoupila.

Po pár zastávkách ke mně řidič přišel s tím, že když jedu s kočárkem až na Ikem, že si můžu sednout jestli chci, že tam jsou sedačky. A hned mi jednu dával dolů. Tak to mě opravdu potěšilo. Jeho ochota, že za mnou dokonce přišel přes celý autobus. No řekněte, kolik lidí by to udělalo?

Jako bonus mě vzala paní doktorka ještě dříve, než jsem měla přijít na řadu. A tak jsem odcházela i s vyzvednutými recepty pro babičku za pár minut. A když jsem vystoupila na Budějovické, u stánku jsem viděla krásnou čepici s kšiltem. Zrovna takovou, kterou si babička přála. A společně jsme doma zjistily, že se jí nejen líbila, ale naštěstí i seděla.

Když vše hezky plyne, tak se vše i časově poskládá tak, jak má. Měla jsem domluvenou návštěvu kolem 12. hodiny. Musela jsem ještě vyzvednout Filípka ze školky a Kubíček zrovna spinkal. Přemýšlela jsem, jak to udělat a v tom přišla zpráva, že přijde až po 13. Takže se Kubíček krásně vyspal, najedl a stihla jsem v klidu Filípka vyzvednout. Jo, miluji tyhle zázraky.

Vyjde to, co si přeji

Chtěla jsem jít na Mikulášskou besídku, ale rozhodla jsem se až na poslední chvíli 5 dní předem. Kamarádka, která byla už měsíc přihlášená mi říkala, že už se tam nedostanu, že tam je vždycky hrozný nával. Řekla jsem si, že to zkusím a uvidím. A bylo volno. Přesně jen na tu sobotu na 16. hodinu, kam jsem chtěla jít.

A musím říct, že to byl opravdu krásný zážitek. Nemám ráda strašení dětí čertem ani peklem. A tady se nestrašilo. Naopak jsme viděli divadýlko, jak se chová malý andílek,  jak má uklizeno a hezky si hraje. A jak to vypadá u čerta doma. Vyrobili jsme si krásného kapříka. A Mikuláš jen chválil a předal dětem jednotlivě balíčky. Moc se nám to líbilo a užili jsme si to.

A další zázrak byl, když jsem si pustila moji oblíbenou písničku od Slzy. Šla jsem vařit, zpívala jsem si a napadlo mě, že jsem už dlouho neslyšela písničku Cestu. A že by bylo super, kdyby ji zrovna začali hrát. No a jaká myslíte, že byla další písnička?:-) Jo, máte pravdu. Byla to právě Cesta. To jsem se zase musela smát. Teda nemusela, ale chtěla jsem. Protože vím, jak smích pomáhá a nejen o něm píšu v ebooku Limity jsou jen v naší hlavě.

Přikládám odkaz na Cestu, protože je opravdu úžasná. Tak si ji hezky užijte.

Co Vám pomůže být v souladu sám se sebou

A i když se mi dějí zázraky, také se mi stává, že nejsem na sebe naladěná. O tom, jak to může dopadnout, když neposloucháte svou vnitřní intuici jsem natočila následující video:

Vlastně tentokrát to dopadlo výborně, protože jsem díky tomu poznala moc milou a hodnou paní, zasmála jsem se a natočila tohle video. Ale přesto doporučuji intuici následovat, protože Vám vždy radí dobře. Je to první, co Vás napadne. Co Vás napadne dále, tak to už bývají naše programy.

Jak zlepšit svou intuici

Možností je více. Jde o to naučit se pracovat sami se sebou. Vnímat svoje tělo. Uvědomovat si svoje pocity, které cítíte. Vaše pocity Vás vedou a vždy je to ta nejlepší cesta.

Všichni chceme mít krásné zuby, ale nestačí si je čistit pár dní a říct, tak už mám hotovo. Práce na sobě také není na pár dní. Ale už za několik dní uvidíte nebo ucítíte rozdíl. Něco se ve Vašem životě začne měnit. A co to bude a jak moc záleží i na Vás. Často to bývá, že jste klidnější, vyrovnanější, naladění více na sebe a začínáte se dávat na první místo. Sebeláska je prostě opravdu důležitá. A ráda Vám k ní pomůžu najít cestu. Ať už formou energetické masáže nebo terapií Svoboda mysli.

Jaké zázraky všedních dní zažíváte Vy? Budu moc ráda, když se podělíte na Facebooku nebo v uzavřené skupině Svoboda mysli.