Když jsem zveřejnila svůj článek Jak pomoci blízkému člověku odejít, napadlo mě, že bych se s Vámi mohla podělit ještě o další věci, které se týkají toho, když nám někdo umře.

To, co nás nejvíce trápí, jsou naše myšlenky, kdy se doslova týráme. Už ho nikdy neuvidím, neuslyším, nepřijde domů, neobejmu ho, nepohladí mě, nebude vedle mě spát, nepojedeme spolu v autě, na chatu, na dovolenou, nepůjdeme nakoupit, nepustí televizi, neusne u mě, nebude vedle mě, když se vzbudím, neporadí mi, nezavolá mi, nebude tu se mnou, neuvidí vyrůstat naše děti… Vše to jsou myšlenky, na které se vážou nepříjemné pocity, díky kterým se cítíme strašně.

Dovolte si plakat, kdykoliv cítíte smutek. Pouštíte tím ze sebe pryč tu hroznou bolest.

To, co nám na všem vadí, jsou naše pocity samoty, bezmoci, zoufalství, že s tím nemůžeme nic nedělat, nemůžeme to změnit, vrátit čas. Už nám zbývá se s tím jen vyrovnat...

Důležité je pracovat s našimi pocity a myšlenkami, které jsem popsala výše. Zpracovat oznámení o smrti nebo přímo Váš zážitek se smrtí. Jak jste se o tom dozvěděli a to, co jste viděli a slyšeli. Změnit vše tak, abyste na Vašeho milovaného člověka mysleli už jen s láskou bez pocitů bolesti, ztráty a zoufalství. Abyste byli šťastní, že jste s tím člověkem mohli být, uvědomili si všechny Vaše krásné okamžiky, vše, co jste spolu zažili.

Uchovali si ho ve Vaší mysli a hlavně v srdcích takového, jakým byl už jen v pozitivním smyslu, aby kdykoliv si na něj vzpomenete, jste cítili už jen krásné pocity. Doporučuji jednotlivé myšlenky odťukávat na body v obličeji uprostřed čela, vedle oka, pod okem, pod klíční kostí. Podrobný popis bodů, bližší návod a další zajímavé informace si můžete stáhnout v ebooku zdarma 11 kroků jak změnit svůj život. V mé praxi jsem se setkala s těmito příklady s klienty, kdy nastala úleva a smíření s tím, co se stalo.

Já osobně věřím na minulé životy, že tu nejsme náhodou, poprvé ani naposledy. Každý tu máme svůj úkol, který buď objevíme a splníme nebo ne, i to je v pořádku. Rozhodnutí je na nás. Máme další životy na zvládnutí našich lekcí. Myslím si, že smrt si volíme my sami. I když se nám to zdá divné, tak si myslím, že vědomě pak musíme kývnout, kdy se definitivně rozhodneme odejít.

Proč odcházíme, když tu máme naše nejbližší?

Lidé, kteří nás milují, pláčou a snaží se nám s vypětím všech sil pomoci, abychom tu mohli ještě být. My je milujeme a stejně odejdeme. Domnívám se, že se musíme v tu chvíli rozhodnout, jestli jít do toho krásného světa, kde jsou jen zázraky. Bude nám tam jen krásně, všechno bude snadné bez emocí, dokonalý stav blaženosti, více než láska, božský klid a mír, který je trvalý a nebo se vrátit zpátky do našeho „obyčejného“ života, kde řešíme každou maličkost a cítit se aspoň trochu šťastný nám dá někdy hodně práce. Možná uvidíme, s jakými fyzickými následky bychom tu dále žili.

Možná také můžeme vidět do budoucnosti a zeptat se, co se stane s těmi nejbližšími, jestli budou v pořádku, odpoutají se od nás, budou zase šťastní. Možná dostaneme utvrzení, že to tak je, že je můžeme stále opatrovat, pomáhat jim a být s nimi. Jen nás neuvidí nebo nebudou moc cítit. Já to beru tak, že se změní na světlo, energii, kterou můžeme cítit a být s nimi kdykoliv ve spojení, když budeme chtít.

Být s nimi ve spojení díky automatickému písmu.

Můžete zkusit se na ně napojit. Našla jsem skvělé stránky, kde píšou přesný popis a tato informace o přeměnění na světlo a energii, kdy můžou být zároveň na více místech najednou, my přišla. Informace jak na to najdete na http://www.mojiandele.cz/automaticke-psani/.

Pro mě to byla první zkušenost, opravdu jsem popsala 5 A4 a měnilo se mi písmo, což mi přišlo úplně neuvěřitelné. Jako kdybych to nepsala já.  Při psaní a hlavně po něm jsem cítila klid a věděla jsem, že je vše v pořádku a že je tady s námi. Tento zážitek doporučuji každému.

Můj úryvek z automatického písma:

Udělal jsem, co jsem musel a vyplnil svůj osud. Nyní ho budu plnit dál, ale někde jinde. Nebojte se o mě, přichází vysvobození. Je tu pro všechny a celý svět. Můžete ho pocítit i na Zemi, nemusíte kvůli tomu umírat. Ale věřte, že po smrti nebo po tom stavu, který vy považujete za smrt, což já ne, dáváte zbytečně důraz na fyzické tělo, ale je to jen schránka, přijde odpuštění, klid, láska, pocit pohody, štěstí, naplnění, uspokojení. Tento pocit, bych byl rád, abyste pocítili a cítili stejně i teď jako já. Já to již cítím pořád. Jedinou bolest, kterou ještě cítím, ne fyzicky, ale v myšlenkách, které mě napadají, je, že jsem se nestihl s Vámi rozloučit a vím, že je Vám to líto a velmi těžce to nesete.

Všechno to jsou jen domněnky, které Vám samozřejmě nepotvrdím, o tom se přesvědčíme pak každý z nás. Ale já si myslím, že je něco dalšího, všichni se přeměníme ve světlo a bude nám tam určitě krásně. Budeme vědět všechno a budeme bez starostí, v klidu a míru.

Pokud se chcete vyrovnat se smrtí nebo nějakým jiným traumatem, ráda Vám pomůžu terapií Svoboda mysli.

Z celého srdce Vám přeji ten nejšťastnější, nejkrásnější a nejdelší život tady na Zemi i někde dále…