Dnes  je to přesně 9 let, kdy jsem měla první rande s mým skvělým manželem. A k této příležitosti jsem napsala tento článek. Je opravdu hodně osobní a otevřený. Ne se vším můžete souhlasit a myslím, že hodně věcí z tohoto článku byste třeba ani nenapsali. Ale bylo to tak, jak je to napsané. A jelikož se stále učím být otevřená a sama sebou, sdílím s Vámi i tyto detaily.

Fotka výše je naše první společná, takže před 9 lety. A podívejte se pozorně, můj manžel na ní nemá bradku. Oholil si ji kvůli mně. To bylo od něj opravdu hezké. Od té doby už bradku má. A mně se na něm líbí a už si ho bez ní nedovedu představit.

Naše první rande bylo před Lídlem, kam přijel služebním autem. Zeptala jsem se, ho jestli není úchyl a ani jsem nečekala na odpověď a skočila mu do auta. Naštěstí nebyl:-). Potom jsme šli do pivovaru, který jsem předtím neznala a přitom jsem ho měla kousek od domu.

Dala jsem si tři piva, což na mě bylo opravdu hodně a jak říká manžel, nepustila jsem ho ke slovu. Řekla jsem mu všechny svoje špatné vlastnosti, jak nevařím, neuklízím a nežehlím. Probrali jsme toho spoustu. Byla s ním sranda a cítila jsem se s ním dobře. Oceňovala jsem, že na mě nic nezkoušel. Dal mi kamarádskou pusu na dobrou noc a napsal mi hned ten večer jako první.

Být sama sebou je pro mě to nejdůležitější

Naše první rande se mi líbilo tím, že jsem se s ním cítila hezky. Mohla jsem být sama sebou a nemusela jsem si na nic hrát. A jsem šťastná, že si na nic nemusím hrát ani teď a můžu mu říct cokoliv.

Druhé rande bylo až o dva dny později. Šli jsme se projít k hostivařské přehradě. Romča byl vybavený dekou a kartami. Dodnes tvrdí, že mě nechal vyhrát, ale já si myslím své:-) Nabídl mi za výhru pusu. Byl to tak nádherný a něžný polibek, který si vybavuji dodnes. Cestou domů jsme pozorovali hvězdy. Romantika jako z pohádky.

Do teď se spolu smějeme nad tím, co byla naše první společná večeře. Byli to brambory ve šlupce s tatarkou. Od té doby u nás vaří Romča.

Po dvou letech 20.7.2012 mě požádal o ruku. Trochu jsem tušila, že mě v blízké době požádá, ale přesto jsem byla příjemně zaskočena. Jeli jsme na víkend do Krkonoš.  Hned jak jsme přijeli, ještě před večeří jsme šli na procházku do blízkého hrádku Aichelburg. A tam se to stalo.

Rostly tam houby a borůvky. Byla jsem nadšená, kolik hub tam je. A Romča chtěl, abych šla za ním k hrádku. A já pořád, ať ještě chvilku počká. Když jsem přišla, tak mě požádal o ruku. Bylo to i s pokleknutím a vyznáním lásky. Přesná slova si už ale bohužel nepamatuji. Za to si pamatuji moje slova, která tedy nezněla romanticky. Byla jsem tak v šoku, že jsem se zmohla jen na: Ty vole. Abyste si to nevyložili špatně, opravdu jsem byla nadšená a šťastná. Jen jsem neměla slov.Takhle rychle jsem to opravdu nečekala.

Přesně o rok později jsme měli krásnou svatbu ve Viničním altánku na Vinohradech. Nechali jsme si zahrát naši oblíbenou písničku Ty jsi jako já a já jsem jako Ty. Barvy jsme ladili do naší oblíbené fialové. Hostinu jsme měli blízko chalupy, kde jsme si všechno připravovali sami. Přejíždění 100 km bylo náročné, ale stálo to za to. Užili jsme si krájení dortu, tancování i tombolu. Hrozně rychle ten den utekl.

Každý rozpor je příležitost k našemu růstu

Je plno nádherných okamžiků, které jsme spolu za těch 8 let prožili. Mám pocit, že ho znám věčnost.

Líbí se mi, že si umí udělat ze sebe srandu.

A někdy vymyslí takové hlášky, až se musím smát. Třeba, když řekl, že koupil nové tyčky na rajčata. A ještě odpovídal, že to je nová odrůda melounovitého typu:-) Ve skutečnosti to byly trámy na zpevnění roštu.

Samozřejmě ne vždy bylo vše jen růžové. Ale beru to tak, že každý rozpor je příležitost k našemu růstu. Učení k toleranci a pochopení toho druhého. Hodně mi v tom pomáhají i souvislosti z terapií.

Za svého manžela jsem opravdu vděčná. Je můj skvělý učitel. Často jsem překvapena, jak mi položí otázku, kterou bych dala svým klientům. Učí se rychle:-) Zrovna dneska jsme se nasmáli. Manžel řekl, že za 20 minut budeme u občerstvení u letadla, naší oblíbené zastávky na cestě na chalupu. Odpočítali jsme s Filípkem, že by to mělo být v 11:31. A hádejte, v kolik hodin jsme tam přijeli. Přesně v 11:31. Tak jsem ho hned pochválila, jaký měl pěkný záměr.

Váš partner je Vaše zrcadlo

Mám ten názor, že Váš partner je, stejně jako Vaše děti, Vaše zrcadlo. Většinou máte spoustu stejných vlastností a názorů. Máte příležitost k tomu, abyste se od sebe vzájemně učili a společně rostli. Učili se trpělivosti a bezpodmínečné lásce.

Buďte upřímní sami k sobě a buďte tím, kým doopravdy jste.

Děkuji mému skvělému manželovi, že mu nevadí, že s Vámi můžu sdílet všechny tyto naše zážitky. Jak říká: Vím, že jsi bláznivá účetní a čarodějnice:-)