Po napsání článku Co nám brání otěhotnět se mě hodně lidí ptalo, jak jsem to měla s otěhotněním já. A tak s Vámi sdílím můj příběh.

Když jsem chtěla své první děťátko, nepřemýšlela jsem o tom, že by to nešlo nebo že by někdo z nás byl neplodný. Jediné, čeho jsem se bála bylo, jak to zvládneme finančně. Pamatuji si, že jsem si říkala, že když otěhotním o svatební noci, tak se mi narodí vytoužený beránek, tedy moje a manželovo znamení. A brala jsem to, že by to tak bylo. Nakonec jsem se nechala přemluvit od manžela, že ještě počkáme. Takže jsme se o svatební noci ani na svatební cestě nepokusili.

Bylo konec září 2013 a kolegyně nám oznámila, že je těhotná. Říkala jsem si, že bych také chtěla miminko. Ona to věděla a řekla mi, ať to zkusíme na dovolené, kam jedeme za 14 dní. Manžel věděl, že v dubnu 2014 bude měnit práci, protože se firma stěhovala jinam. Jelikož je také až moc zodpovědný, chtěl mít miminko, až si vyřeší novou práci. Než by ji našel a než bychom počali, tak by se miminko narodilo v roce 2015. A mně bylo líto, že když mám osudovou 14 – narodila jsem se 14., ve 14:14, na pokoji č.14,  že moje miminko ji mít nebude. Samozřejmě nešlo jen o 14, ale i o to, že jsem miminko chtěla už dříve.

Měla jsem pocit, že miminko k nám chtělo.

Tím, že kolegyně otěhotněla, jsem si uvědomila, jak moc po miminku toužím a že nikdy přece nemáme nic jisté. Na dovolené jsem to manželovi řekla, že bych to chtěla zkusit. Jen pro tuhle dovolenou. A pokud má miminko přijít, tak přijde a pokud ne, tak ráda počkám. Měla jsem pocit, že miminko k nám chtělo.

Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek a byla jsem překvapená, že to vyšlo úplně na první pokus, hned ten první večer. Cítila jsem neuvěřitelnou energii, sílu, klid, naplnění, radost, pocit štěstí, který jsem do té doby nikdy necítila. Myslím, že slova nestačí a nedokážou to ani popsat. A přesně v tu chvíli, kdy jsme to zkusili.

Nejdříve jsem si myslela, jestli mi někdo neposlal energii, ale nikdy předtím jsem to takto necítila a ta náhoda, když by to bylo zrovna u této vzácné příležitosti. Říkala jsem si, že určitě budu těhotná, že to nic jiného být nemůže. Došlo mi, že to, co jsem cítila, bylo spojení duší. A začala jsem si tím být jistá. Doma jsem to říkala a mamka mi na to řekla, ať nejsem zklamaná, když to ještě nevím. Já jsem ale věřila, že mám pravdu a naštěstí jsem ji také měla. O tom, že je to normální cítit tento mystický zážitek, jsem se i potom dočetla v knize Zdeňky Jordánové Tvoje dítě jako šance pro Tebe.

Když jsme chtěli druhé dítě, manžel přišel s tím, že bychom to mohli zkusit už na dovolené v červenci, což mě docela překvapilo. Počítala jsem zase s říjnem a myslela jsem si, že mám čas věnovat se terapiím a trochu jsem měla strach, abych o ně nepřišla a jak vše budu dělat se dvěma dětmi. Jsem jedináček, moje mamka a babička také. Je to pro mě tedy trochu nepředstavitelné mít dvě děti, ale už když se Filípek narodil, tak jsem věděla, že vše chci zažít ještě jednou. A já jsem byla ta, která chtěla, a manžel váhal. Proto mě to opravdu překvapilo, že už chce skoro o 3 měsíce dříve.

Všechno vypadalo dokonalé.

Měli jsme krásné ubytování v hotelu Filip, takže krásné jméno jako má můj syn. Voucher jsem dala manželovi už k Vánocům, takže nebyl úmysl, že bych jela do toho hotelu kvůli plození dětí. Když by to vyšlo, tak bychom měli toho vysněného berana (tedy znamení, v němž by se dítě narodilo) a zase by to vyšlo na poprvé. Já sama jsem narozená v dubnu a manžel také, jsme oba berani a chtěla jsem berana, protože to je znamení s kterým si rozumím a mám ho ráda.

Jela jsem tam s myšlenkou, že se to povede. Cestou na dovolenou jsem si četla znovu tuto hezkou knížku a cítila jsem, jak to hrozně hrotím. Naštěstí manžel byl rozumný a večer jsme si hezky užili nejdřív naším oblíbeným hraním karet, kdy jsem se uvolnila a přestala vše řešit. Trochu jsem se bála, že neucítím zase ten mystický zážitek. Pak jsem si řekla, že jsem se přece od té doby hodně posunula, pracuji na sobě a že bych to měla zase cítit. A také že ano. Byl to zase ten krásný silný pocit, který jsem si velmi dobře pamatovala, i když to bylo skoro před třemi lety. To se ale opravdu nedá zapomenout.

Chtěla jsem dokázat celému světu, že jsem to věděla od prvního okamžiku.

Tak jsem se radovala, napsala jsem si své pocity, jak to je úžasné, že se nám to zase napoprvé povedlo. Chtěla jsem dokázat celému světu, že jsem to věděla od prvního okamžiku. Vždyť to byl zase ten krásný pocit, o kterém vím, že může znamenat jen spojení duší. Dokážu všem, že ať si lidé říkají cokoliv, jsou to jen jejich iluze a jde to i jinak. Zakřiknutí je hloupost, vždyť přece děťátko ví, že se chce narodit a já jsem za to šťastná. Jsem hrdá máma, tak proč bych to měla tajit.

Shodou okolností jsem dala na Facebook, že chci prodat kočárek. Chtěla jsem, kdyby to byla holčička, aby nejezdila v modrém. Kamarádka mi na můj příspěvek napsala, jestli sháním růžový a já na to, že neutrální. Pár lidí už nám gratulovalo a manžel se vyjádřil, že ještě není nic jistého, že není k čemu. Bylo to pár dní po početí. A já jsem přece věděla, že je to jisté, tak jsem napsala, že čekám na to, až test ukáže to, co já už vím. Protože já jsem přece chytřejší než test. Myslím, že jsem tím pomyslně překročila určitou hranici počtu lidí, kterým jsem to mohla říct.

Vznikala ve mně nejistota.

Je to samozřejmě celé jen o mně, o mých postojích, přesvědčeních a názorech jako má každý z nás. A už ve mně vznikala nejistota. Strach, že to tak nebude. Co když se něco stane. Denně jsem udivovala sama sebe, že pořád ohledně těhotenství něco řeším a věděla jsem, že tak by to být nemělo. Nechápala jsem, proč to tak řeším. Teoreticky by mi o nic nemělo jít, mám přece už děťátko, tak vím, do čeho jdu, stará na dítě také nejsem. Ale moje mysl a programy v ní si jely dál. Věděla jsem, že to chci změnit, a tak jsem absolvovala terapii.

Zpracovala jsem si své strachy, různé myšlenky, proč by ke mně nemělo děťátko jít. Představila jsem si své děťátko, novou duši a řekla jsem jí, jak jí mám ráda a těším se na ní a všechno další, co mě v tu chvíli napadalo. Byl to úžasný zážitek, kdy mi tekly slzy dojetím. Přesně po ukončení terapie jsem začala trošku krvácet. O tři dny dříve než je obvyklé, což u mě bylo opravdu neobvyklé. Jen další úžasné potvrzení toho, jak funguje propojení mysli a těla. I přesto, že už jsem si nebyla stoprocentně jistá, že jsem těhotná, jsem si udělala pro jistotu test. Vždyť se přece stává, že mají ženy menstruaci a ta přestane třeba až ve třetím měsíci, kdy teprve zjistí, že jsou těhotné.

Ale výsledek byl zase jen jeden proužek, (tedy že nejsem těhotná) a já věděla, že je to konec šance. Cítila jsem se zklamaná, dívala jsem na ten jeden osamělý proužek a brala to i jako své selhání. Protože jsem to stále řešila a chtěla všem vše dokázat.  Měla jsem pocit, že další početí už nemůže být tak dokonalé. Další hotel Filip se nekoná. Manžel mě utěšoval tím, že v srpnu jedeme na pár dní do Třeboně, ale to jsem věděla, že nebudu mít plodné dny, které jsem předtím nemusela řešit, protože vždy šťastnou náhodou vycházely.

Zjistila jsem, kde je nejhezčí místo, pro další početí.

Zkusila jsem se napojit na vesmír, jak tomu říkám, a přišla mi informace, že můžu počít svoje děťátko doma. V bytě, který miluji, kde se cítím dobře a kde je krásná energie. I když vím, že je malý a nebudu v něm bydlet věčně, budu mít na něj alespoň krásnou vzpomínku.

A došlo mi, že to je to nejkrásnější místo na celém světě. Místo, kde se cítíte dobře a nemusíte někam jezdit. Jsem opravdu moc vděčná za tuto skutečnost. Díky ní jsem se zase někam posunula a odblokovala jsem si svoje strachy. A mohla se těšit na příště, až to vyjde.

A o měsíc později to krásně vyšlo zase napoprvé, i když tedy celkově napodruhé. A přesně na tom krásném místě v našem malém bytečku. Čekala jsem zase tu silnou energii, ten úžasný pocit, ale cítila jsem krásnou jemnou energii. Kvůli tomuto zážitku jsem si další půlku těhotenství myslela, že máme holčičku. Až po ultrazvuku ve 21. týdnu jsem pochopila, že je to citlivá dušička, ale bude to náš chlapeček Kubíček.

Protože vím, že ne vždy jde otěhotnění lehce, připravila jsem pro Vás meditaci na podporu otěhotnění. Můžete si ji zdarma stáhnout zde.

Pokud máte štěstí a už máte miminko v bříšku, tak Vám moc gratuluji.  Pokud se s ním chcete lépe propojit, připravila jsem pro Vás meditaci Něžné spojení s miminkem. Najdete ji zde.  Hezky si ji užijte. 

Hezky si ji užijte.